Obec Křepice
ObecKřepice

Sbor dobrovolných hasičů

Sbor dobrovolných hasičů Křepice v roce 2004 oslavil 100 let od svého založení, takže v příštím roce oslavíme již 110 let a už nyní se snažíme pro Vás zajistit ukázky nejmodernější techniky. Nebudou chybět atrakce pro děti, ukázky hasičských dovedností a věříme, že i taneční zábava bude, ale to až příští rok. Tím by jsme chtěli navazuje na tradici svých předků, kteří cítili nutnost se sdružit do spolku, který by ochraňoval majetek a životy občanů.
V současné době má náš sbor 61 členů, z toho 44 mužů a 17 žen. V letošní roce se nám podařila obnova práce s mládeží.

Současný výbor SDH Křepice:   

  • starosta: Josef Horák st.
  • velitel: Libor Neuberg                                                                                                    
  • zástupce velitele: Petr Eliáš                                                                                              
  • jednatel: Michal Kotačka                                                                               
  • preventista: Petr Vintrlík                                                                                     
  • pokladník: Vít Vaněk                                                                                                      
  • revizor: Václav Pokorný                                                                                         
  • člen výboru: Josef  Horák ml.                                                                                         
  • člen výboru: Leoš Jeřábek                                                                                               
  • člen výboru: Marek Eliáš                                                                                                
  • člen výboru: Eliška Stravová

Činnost SDH má tři základní úkoly: prevenci, represi, společenské akce

Prevence

Hlavním úkolem prevence je zabránit škodám na majetku a životech občanů. Dalším úkolem prevence je údržba výzbroje a výstroje našeho SDH. Vybavení sboru je díky Obecnímu úřadu na dobré úrovni.

Represe

Obecní úřad v Křepicích zřídil výjezdovou jednotku, kterou nařizuje zákon o bezpečnosti v obcích. Tato jednotka je složena výlučně ze členů Sboru dobrovolných hasičů Křepice. Zasahuje při všech mimořádných událostech v obci. Jedná se zejména o požáry, povodně a jiné živelné pohromy. Členové této jednotky jsou cvičeni k výkonu této činnosti a zúčastňují se různých odborných školení a praktického výcviku. Výjezdová jednotka JSDHO Křepice je zařazena v kategorii JPO-V.

Společenské akce

Naši nejvýznamnější akcí je tradiční hasičský ples. Dětem ze škole a školky pořádáme den otevřených dveří v hasičské zbrojnici. Zúčastňujeme se jako požární dozor při pálení čarodějnic pořádané dětským spolkem ,, klubíčko“. Neodmítli jsme účast na dětském dnu a také jsme přispěli na maškarní bál. Po dlouhé době jsme obnovili tradici poutě ke svaté. Pořádali jsme II. ročník Netradiční hasičské olympiády a účastnili jsme se i dalších soutěží.

Historie SDH

Začátky boje proti ohni

Dva mocné, protikladné živly – vodu a oheň – poznal člověk již v dávnověku. Jejich ničivá moc jej fascinovala, připisoval jim nadpřirozený původ. Ale záhy se snažil podrobit si je a spoutat. Svůj zápas s živly střídavě prohrával a vyhrával a je tomu tak do značné míry dodnes.

Oheň se stal, zejména ve středověku, účinnou válečnou zbraní. Vypalování tvrzí a celých vesnic a měst bylo oblíbenou krutou kratochvílí vítězů. Často vznikaly požáry také z neopatrnosti. To vše vedlo postupně k organizování záchranných opatření a vytváření hasebních pomůcek a prostředků.

Autory některých vynálezů známe. První čerpadlo zhotovil Ktosibius 250 let př. Kr. Jeho mladší současník Hero Alexandrijský je autorem primitivního parního stroje, dnes známého jako Heronova baňka. Základy zákonů hydrodynamiky položil však v 17 století našeho letopočtu Galileův žák Evangelista Torricelli. O sto let později D. Papin, T. Newcomen a zejména J. Watt dali lidstvu dokonalý funkční parostroj, jímž založili „století páry“ a který se uplatnil nejen při pohonu čerpadel, ale ovládl brzy fabriky a dopravu. K hašení požárů mohl být využit jen v největších velkoměstech. Aby byl neustále v pohotovosti, musel být totiž nepřetržitě udržován pod kotlem oheň, což si málokteré město mohlo dovolit. Proto měly tak obrovský význam počiny průkopníků automobilismu ( 1885 G. Daimler, 1886 K. F. Benz, 1892 R. Diesel), jejichž vynálezů používá hasební technika dodnes a hned tak se jich nezřekne ani v budoucnu. Neopomiňme ani užití letecké techniky při hašení lesních požárů.

Významná jsou také administrativní zábranná opatření. Pro Moravu byl vydán v roce 1751 „Řád hašení ohně“ . Za jeho nedodržování byly ukládány vysoké pokuty. V r. 1867 vyšel v Rakousku-Uhersku zákon o zakládání hasičských sborů. První dobrovolný hasičský spolek u nás vznikl již tři roky předtím ve Velvarech, na Moravě pak r. 1871 ve Velkém Meziříčí. Každý sbor musel mít své stanovy, schválené nadřízenými orgány.

Ze zápisu: Veliký požár vypukl v Křepicích v roce 1774, ve středu před Velikonocemi. Jako obyčejně, byl také tentokrát zaviněn neopatrností. Vznikl v domě č. 62 při pečení chleba. Vyhořelo při něm 40 půllánských domů, jedna chalupa, radnice s obecním hostincem, 10 domků a několik stodol. Proto  si při výstavbě nových domů někteří hospodáři pokryli střechy místo slámou křidlicí nebo břidlicí…

Za osmdesát roků poté, a to 20. dubna 1854, vypukl zase velký požár, a to v domku č. 55, jehož majitelem byl Matěj Hlaváček… Vál ostrý jarní vítr ve směru ulice a hnal plameny z jedné střechy na druhou. Celé roje ohnivých jisker přenášel, až kdoví na kolikátou střechu. Oheň předbíhal snaživce, kteří tlučením na okna a křikem budili domy dosud nezasažené… Lidé stačili zachránit jen holé životy a prchali z hořících stavení jen ve spodním prádle. Na hašení nebo zachraňování majetku nebylo ani pomyšlení… Během jedné hodiny byla neopatrností zaviněna zkáza skoro celé vesnice. Neboť shořelo 48 půllánů, 2 chalupy, 42 domků a 32 stodol. Uhořelo 12 krav, 50 ovcí, 10 prasat a veliké množství drůbeže. Shořeli všechny zásoby potravin a píce…

Založení sboru a první kroky

Křepický hasičský sbor byl založen 30. ledna 1904, tedy poměrně pozdě. V okolních vesnicích v té době už hasiči řadu let úspěšně fungovali (Přibice od 1882, Nikolčice a Moutnice od 1889, Němčice a Nosislav od 1899 atd.). Nebyli jsme však poslední; v Hrušovanech např. vznikl sbor až r.1907.

Byli jsme tehdy součástí župy č.26 okresu hustopečského, která se však brzy na to pro značnou rozlehlost a tím ztíženou komunikaci rozdělila na župy dvě. Obce tehdejšího soudního okresu židlochovického vytvořily v roce 1907 novou župu označenou číslem 44, do níž spadaly sbory: Přibice, Rajhrad, Blučina, Nikolčice, Nosislav, V. Němčice, Bratčice, Zatčany, Třebomyslice, Ivaň, Přísnotice, Křepice, Sobotovice a Hrušovany. Župa byla rozdělena na čtyři okrsky. Křepice spolu s Nikolčicemi, V.Němčicemi a Nosislaví tvořily okrsek č. 3.

Ale vraťme se do roku 1904. Dne 30.ledna se sešla schůzka několika nadšenců se starostou Františkem Urbánkem a prvním radním Janem Nečasem. Usneseno založit hasičský sbor; zvolen náčelník Jiří Nečas a podnáčelníci František Papež a Karel Nečas. 4. února obecní výbor schvaluje stanovy sboru a bere na vědomí seznam 25 občanů přihlášených za činné členy. 7. února je svolána členská schůze, na niž tito členové skládají přísahu; zavazují se být ,,věrnými a poctivými hasiči“. Zapsáno je navíc 17 členů přispívajících. Za předsedu je zvolen Jan Novotný, místopředsedou se stává Jan Broskva, jednatelem a pokladníkem František Papež. Dále zvolen zbrojíř, dva četaři a tři podčetaři, dva trubači a dva členové výboru.

Začátky bývají těžké. Sbor převzal od obce dvoukolou stříkačku s dvaceti metry hadic a na základě metodického pokynu zažádal o zakoupení dalšího zařízení: tři krompáče, troje vidle, dvě lopaty, dva čtyřmetrové žebříky, čtyři koše na nošení vody.

Zvýšené náklady se netýkaly jen obce, ale zasáhly i jednotlivé členy. Každý hasič měl zaplatit do konce roku 16 korun (1K zápisné, 15 K na šatstvo a čepici). To nebyl tehdy malý peníz. Už k 1. dubnu osm členů vystoupilo, mezi nimi i někteří funkcionáři.

Novopečené hasiče čekaly i náročné úkoly. Byly jmenovány dvoučlenné žňové hlídky pro noční obchůzky, a to od 10. 7. do 24. 9. Proč tak dlouho? Tehdy byly ještě po žních ohroženy stodoly nadité nevymláceným obilím.

Aby mohla být potřebná výzbroj zakoupena, byla uspořádána sbírka po vesnici, která vynesla 102 K. Navíc se musel sbor zadlužit částkou 500 K u místní záložny. Obec poskytla 300 K. Už v prvním roce se sbor zúčastnil hašení tří požárů.  

Každoročně se pořádalo veřejné cvičení, sbor zajížděl i na slavnosti v sousedních obcích. Od začátku se hasiči věnovali i pořádání společenských akcí, besídek či ,,večírků“, později plesů. Jejich výtěžek představoval tehdy zdánlivě nicotnou částku, např. 20 K; i to byl vítaný přínos do pokladny.

K Novému roku byly vydány pohlednice a roznášeny po domech rovněž s cílem získat od občanů něco peněz. Příspěvek 100 K od Zemského výboru byl nečekaným darem z nebes, jenž umožnil splatit část dluhu.  Už v druhém roce působení vyvstala nutnost zbudování hasičského skladiště. Obec poskytla pastoušku (č.9), kterou si členové svépomoci upravili.

V následujícím roce se sbor zmohl na čtyřkolovou stříkačku ,,koňku“ ovšem opět za cenu zadlužení, tentokrát ve výši 1500 K . 16. září 1606 byla stříkačka slavnostně vysvěcena; čest stát se její kmotrou byla přiznána manželce starosty obce paní Anastázii Rouzkové. Slavnost byla spojena s průvodem, cvičením a slavnou mší. Nová stříkačka měla dostřik 30 metrů. V následujících letech věhlas křepického sboru kolísavě narůstal; každoroční účast na župních sjezdech a veřejných cvičeních byla samozřejmostí. Parádní uniformy, které si nechali ušít u místního krejčího Ferdinanda Vintrlíka, hasičům slušeli; stříkačky spolehlivě fungovali a co zejména-členové hasičského sboru nejednou obětavě zasáhli, aby zachránili majetek i životy lidí.

Na pozadí dochovaných zápisů jsou znát i občasné problémy. Docházelo k napomínání členů pro nevhodné výroky, k uraženému odchodu z organizace, dokonce i k vyloučení člena. V úhrnu však je nepochybné , že křepičtí hasiči výrazně přispěli k pozvednutí společenského života v obci a stále častěji je bylo vidět i na cvičeních a slavnostech v širokém okolí.

I. světová válka a roky po ní

Od začátku roku 1914 žily Křepice horečnou přípravou na velkorysou oslavu desátého výročí vzniku sboru. Datum stanoveno na 28. června.

Oslavy se zřejmě stihly podle plánu, avšak zápis o nich chybí. 28. června došlo k sarajevskému atentátu a o měsíc později vypukla válka. Protokolární kniha hasičského sboru se odmlčela. Není divu – postupně všichni chlapi narukovali. Mnozí se již nevrátili. Za čtyři roky máme jen 6 zápisů ze schůzí. O čem se jednalo? Komu předat náčelnictví, spisy, výzbroj atd. v případě odchodu na vojnu. Usneseno, že šatstvo a výzbroj, kterou mají členové doma, vrátí po válce.

První poválečnou členskou schůzi v únoru 1919 zahájil předseda Broskva pozdravem  svobodné vlasti. Vzdána čest sedmi křepickým hasičům, kteří se nevrátili. Byli to: J. Droscher, F. Šardický, F. Solnička, M. Strouhal, M. Nečas, F. Kovařík, J. Ovísek. Předány dokumenty a pokladna do původních rukou. Dlouholetý náčelník Jiří Nečas, toho času místopředseda župy, je pověřen jednáním o židlochovickém Národním domě.

V r. 1922 vzniká samaritánský sbor. Členové jsou vysláni na zdravotnické školení do Hrušovan. V dalším období se pořizuje vůz s létou, nové hadice a cvičební cvilichové uniformy.

Nelze nezmínit okolnost, že v Křepicích v té době působí vynikající dechová kapela Václava Strouhala (otce proslulého Dominika S.). Ten se dokonce stává župním kapelníkem, bez jeho orchestru se neobejde žádná hasičská slavnost v širokém okolí, účinkuje i při vítání prezidenta Masaryka v Brně.

V r. 1924 je konečně postaven stožár na sušení hadic. Toho roku byl zaznamenán pozoruhodný výkon; při okrskovém cvičení (Křepice, Nikolčice, V. Němčice, Nosislav), měl místní sbor vodu za 6 minut při délce hadic 380 metrů. V té době dostává celá župa pochvalu za zásluhy při velmi dobře zorganizovaném průběhu prezidentovy cesty po Moravě a Slezsku.

Dvacetileté výročí trvání křepického sboru bylo poctěno rozhodnutím, že oslavy se stanou župním sjezdem. A v roce 1927 vyslovuje župní náčelník dr. Světlík veřejnou pochvalu křepickému sboru za vynikající výkon při cvičení se stříkačkou v Nosislavi.

Další aktivitou ve druhé polovině dvacátých a v celých třicátých letech bylo divadlo. Křepičtí se mohli dokonce těšit ze dvou ochotnických souborů, a to hasičský a orelský. Nezdá se, že by si konkurovali, vždyť řada ochotníků ráda zaskočila u obou souborů. Přesto zdravá soutěživost vedla oba kolektivy ke špičkovým výkonům. Ochotníci se krom divadel podíleli i na dalších akcích. Koncem dvacátých let hasičstvo pořádalo velmi zdařilé dožínky a vinobraní.

Po II. světové válce

Po válce začínal sbor z ničeho. Za fronty byla zbrojnice násilně otevřena, nářadí rozkradeno, stříkačky přišly o kola. Ztratily se lopaty, rýče, sekery, kopáče, vidle, žebříky, půlka vrat. Místní národní výbor udělil hasičům pro příští dva roky výhradní právo pořádat veškeré zábavy a společenské akce, při nichž je možno získat peníze.

Jako první byly pořádány dožínky se všemi starými obřady, pak hody opět podle starých zvyků a volbou stárků atd., dále vinobraní, podzimní císařské hody a zástěrková zábava. V dalším roce k těmto přibyli ještě tříkrálová zábava, ostatky, tři divadla. V lednu roku 1949 se poprvé pořádal hasičský ples, který se stal každoroční záležitostí až dodnes.

Sbor získal dostatek kapitálu, aby mohl nejen nakoupit nový inventář, ale uvažoval o dávném snu – koupi motorové stříkačky. Potřebná částka se zaokrouhlila po novoroční sbírce 1.1.1949.

Ze zápisu: Byla nám přidělena motorová stříkačka P5/8; cvičily s ní i ženy a získaly první místo. Dlouho jsme se z ní ale netěšili. Přijel z Hustopečí Skoumal a žádal o zapůjčení, že půjdou do soutěže do Pavlovic za okres. Tak jsme mu vyhověli a víc jsme stříkačku neviděli. Na celém okrese nebyla k nalezení.

Rok 1953 přináší hasičům nebývalé nové povinnosti. Všechny složky Národní fronty, k nimž sbor pochopitelně patří, musejí ustavit agitační dvojice, které dům od domu zvou na májové oslavy. Účast na 1. máji je samozřejmostí – s hudbou a v parádních uniformách. Sběr kovového odpadu. Nábor do svazarmu a Svazu československo- sovětského přátelství. Socialistické závazky. Osm žňových požárních hlídek po 5 členech (nutno zařadit i nehasíce). Štafeta k Měsíci čs.-sov. Přátelství. Preventivní prohlídky všech komínů a elektrických spotřebičů. Měsíční hlášení na okresní výbor. V příštím roce se hasiči mění na požárníky, nový název organizace je Svaz požární ochrany. Oslovení ,,bratře“ je zavrženo, nadále jen ,,soudruhu“.

Na výroční schůzi 1954 okresní delegát tvrdě kritizuje křepický sbor,  který ,,neposílá měsíční hlášení,  dosud nevyměnil legitimace,  po dva roky neprovádí domovní prohlídky,  podceňuje pravidelná školení,  jimiž bychom zamezili vzniku požárů.“ Poradil ,  abychom ,,do domovních hlídek zapojili vdané ženy a přesvědčili je,  že je to pro naše dobro a pro světový mír. A že válku si přece nikdo z nás nepřeje.“

Hrnou se další úkoly. V r.1955 dvanáct členů roznáší podpisové archy pro mír. Není divu, že v letech 1957 až 1963 zaniká veškerá schůzová činnost, protokolární kniha se odmlčuje.

V roce 1964 se obnovuje činnost, sbor se konsoliduje. Pořádají se ostatky, ples, pomlázkové zábavy. Jsou to významné zdroje příjmů. Obnovují se pravidelná cvičení. Obnovuje se myšlenka opravit zbrojnici, ale budova bývalé pastoušky je opravdu nevhodná. Sbor dostává k dispozici od MNV obecní garáže u hřiště. Ve výhledu je stavba nové budovy na jiném místě. Projekt se objevuje v roce 1974. Pak následuje tisíce brigádnických hodin, aby se 5.11.1977 mohla nová zbrojnice slavnostně otevřít. Ovšem ještě několik let trvá, něž jsou hotovy všechny dokončovací práce. Přibylo vlastní auto Š1203.

Po převratu

Vrátili jsme se k původnímu názvu, jsme opět Sbor dobrovolných hasičů. Z novou dobou nastali i nové problémy. Shon a uspěchanost doby nás připravila o spoustu aktivních členů, kteří se stali přispívajícími. Odpadl dřívější neustálý stresující nedostatek finančních problémů. Starou škodovku 1203 nahradila Avie 31 SP speciál, a v roce 1998 k ní přibyla cisterna Škoda 706 RTSP. Nejsou to nejnovější auta, ale jsme za ně rádi a náležitě hrdí. Jako oko v hlavě pečujeme o naše staré dědictví( dvoukolka a koňka), které se staly žádanou atrakcí na různých srazech a cvičeních. Je nutné podotknout, že peče je omezená, protože jakýkoli neodborný zásah do těchto historických stříkaček je nejenom finančně, ale hlavně historicky znehodnocuje. Co se týče funkčnosti, tak jsou funkčnější a spolehlivější snad i více než motorové stříkačky. K uctění památky zemřelých mladých členů jsme pořádali od r 1995 Memoriál Pavla Witmana a od r. 1996 Memoriál Pavla Witmana a Pavla Eliáše. Pro nedostatek zúčastněných mužstev se  v r. 2007 se konal poslední. Nejdůležitější ve sboru je scelený kolektiv, i proto nezapomínáme na jubilea členů, svatby a také si dokážeme pomoci i když se nejedná hasičský problém.

Fotogalerie

Náhodná fotogalerie

Mapa obce

mapa obce

Počasí

dnes, čtvrtek 5. 12. 2024
zataženo 3 °C 0 °C
pátek 6. 12. jasno 3/-2 °C
sobota 7. 12. déšť se sněhem 6/0 °C
neděle 8. 12. zataženo 2/0 °C
  • 1349

    PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA

  • 1338

    POČET OBYVATEL

  • 248

    NADMOŘSKÁ VÝŠKA (M)

  • 678

    KATASTRÁLNÍ VÝMĚRA (HA)